|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SUCHÉ NÁDRŽE A JEJICH ZAČLENĚNÍ DO KRAJINY, OPATŘENÍ V PLOŠE POVODÍZměny využití pozemků, vhodná úprava agrotechnických postupů a realizace doprovodných technických opatření v ploše povodí byly při hledání koncepce ochrany před povodněmi v povodí horní Opavy ve studijních pracích od roku 2000 zařazovány do souboru činností, které by měly přispět k dosažení stanovených cílů ochrany. Míra vlivu na odtokové poměry v daném území je poměrně malá. Analýzou využití pozemků a erozního ohrožení byla v rámci studií v roce 2007 vymezena zemědělská půda, na které by případná opatření v ploše povodí byla žádoucí (na přehledné situaci vyznačena růžově). Z rozložení vymezených ploch je zřejmé, že zastoupení zemědělské půdy v území nad Krnovem je malé. Ani opatření na lesních pozemcích nejsou schopna přinést významnější efekty za povodňových situací, které v území působí podstatné škody. Uskutečnění opatření v ploše povodí na zemědělské půdě se děje především prostřednictvím pozemkových úprav (KPÚ) zajišťovaných v gesci pozemkových úřadů. Investor souboru OHO inicioval změnu priorit provádění KPÚ a průběžně sleduje jejich vyhlašování i postup (stav KPÚ 2014 – zde). V průběhu přípravy koncepce opatření na horní Opavě byla zvažována celá řada variant umístění i parametrů souboru malých vodních nádrží (MVN). Prověřeny byly prakticky všechny lokality v povodí horní Opavy připadající v úvahu z morfologického hlediska a to i s cílem vyjasnit zda, případně do jaké míry by MVN byly schopny nahradit účinek nádrže VD Nové Heřminovy. Prověřovány byly jak nádrže umístěné v údolní nivě Opavy, tak nádrže na přítocích, i v kombinaci s opatřeními v ploše povodí a revitalizacemi řeky Opavy a některých jejich přítoků. Přestože samotnými opatřeními v krajině a souborem MVN není možné dosáhnout podstatného zvýšení úrovně ochrany před povodněmi ze srážek vyvolávajících povodně působící největší škody, mají opatření v ploše povodí a MVN neopominutelný význam v lokální ochraně před povodněmi (hlavně za přívalových srážek) a pro zlepšování vodního režimu v krajině. Synergický efekt MVN a úprav v krajině je zahrnut v celkovém účinku výsledného souboru opatření na horní Opavě. Soubor MVN v povodí horního toku řeky Opavy tvoří:
Nádrž Krnov na bezejmenném občasném toku vznikajícím v období srážek v území navazujícím na zástavbu města Krnova v území nad ulicí Fügnerova. Nádrž omezuje negativní vlivy přívalových srážek na přiléhající část zástavby a přispívá ke zvládání pravobřežních vnitřních vod protipovodňového systému Krnova. Nádrž Jelení na Kobylím potoce, levostranném přítoku řeky Opavy v obci Karlovice ve Slezsku, je největší ze souboru MVN (podle normových hledisek se již nejedná o malou vodní nádrž). Svým účinkem přispívá k dosažení požadované míry ochrany v místní části Karlovic a spolupůsobí s ochranným prostorem níže ležícího VD Nové Heřminovy. Nádrž Loděnice se nachází na vodním toku Lipinka nad osadou Loděnice (místní částí Holasovic). Hlavními účely nádrže je lokální ochrana před povodněmi a omezení kulminačních průtoků vnitřních vod, které je třeba zvládat za ohrázováním Opavy podél Holasovic, obci situované mezi městy Krnov a Opava. Nádrž Košetice na Heraltickém potoce měla přispívat k lokální ochraně před povodněmi a zlepšení odtokových poměrů. Neúspěch jednání o majetkoprávním vypořádání bohužel znemožnil další postup přípravy zamýšlené nádrže a soubor staveb, ke kterému se vztahuje usnesení vlády ČR z roku 2014 již touto nádrž neobsahuje. Nádrž Lichnov III na Tetřevském potoce je jednou ze souboru nádrží navržených v rámci komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Lichnov. Je druhou, níže ležící ochrannou nádrží v kaskádě, přispívá k omezení odnosu splavenin a ochraně zástavby příslušné části obce Lichnov za přívalových srážek i dalšímu snížení povodňových průtoků v Čižině. Nádrž Lichnov V je další ze souboru MVN navržených v rámci komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Lichnov. Nachází se na bezejmenném občasném toku vznikajícím v období srážek, omezuje průtoky a projevy eroze z pravobřežní části povodí Čižiny nad obcí Lichnov, čímž přispívá k lokální ochraně. Další nádrž systému MVN – Lichnov II – byla jako investice Pozemkového úřadu stavebně dokončena v roce 2014. Jedná se o nádrž zrealizovanou jako jedno ze společných opatření komplexní pozemkové úpravy na KÚ Lichnov. Nádrž je umístěna na Tetřevském potoce a bude spolupůsobit s nádrží Lichnov III. Všechna vodní díla souboru malých vodních nádrží jsou navržena jako suché nádrže. Návrhové parametry jednotlivých nádrží (zejména kapacity funkčních objektů a předpokládané průběhy transformací) byly optimalizovány pro tlumení lokálních přívalových povodní a ověřeny simulacemi na srážkoodtokovém modelu i pro regionální srážky. Navrhované nádrže vyhoví bezpečnostním technickým standardům pro vzdouvací stavby tohoto typu. Plochy zátopy všech nádrží jsou revitalizovány a jsou zde vytvářeny předpoklady pro vznik nových, na vodu vázaných biotopů. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||