|
|
||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
||||||||
POVODNĚ 1996, 1997, HLEDÁNÍ KONCEPCE OCHRANY
V květnu roku 1996 se v území horní Opavy vyskytla situace, která může být příkladem extrémní povodně z přívalového deště. Poměrně krátká intenzivní srážka v trvání 3 až 4 hodin postupující přes povodí Opavy jihovýchodním směrem zasáhla zejména horní část povodí Opavy, povodí Čižiny, Opavice a horní část povodí Moravice. Maximálních úhrnů dosáhla v linii mezi Bruntálem a Lichnovem, kde 13.5.1996 ve večerních hodinách byl za krátkou dobu zaznamenán srážkový úhrn 110 mm, velikosti kulminačních průtoků překročily úrovně stoletých vod. Největší následky povodeň zanechala především podél menších vodních toků v povodí Opavy (Čižina, Zátoráček, Oborenský potok, Hvozdnice a další) a Moravice. V obcích Lichnov a Zátor, které se nacházely v centrální srážkové oblasti, byla totálně zdevastována koryta toků, souběžné komunikace, přemostění a zničeno bylo i několik domů. Zatopeny byly inundační prostory kolem řeky Opavy, zatopeny byly i okrajové části měst Opavy a Krnova a obcí v opavské nivě. Řekou Opavou v Krnově (nad soutokem s Opavicí) protékalo 136 m³/s, městem Opavou 262 m³/s. 
Regionální srážky, které způsobily povodeň v r. 1997, začaly 4. července za situace, kdy již v předchozích dnech poměrně často pršelo. Ve dnech 5. až 8. července byly v Jeseníkách zaznamenány srážkové úhrny přes 500 mm (např. Rejvíz – 513 mm, z toho za jeden den až 214 mm). Ve většině vodních toků byly zaznamenány průtoky dosud nepozorovaných velikostí. Kulminační průtok řekou Opavou v Krnově (nad soutokem s Opavicí) 375 m³/s byl vyhodnocen jako průtok povodně s četností opakování 1x za 700 let. Průtok městem Opavou velikosti 647 m³/s byl vyhodnocen jako pětisetletá povodeň. Povodeň v roce 1997 byla takové velikosti, že v rozhodující části zájmového území byly kapacity koryt výrazně překročeny a proudící voda prakticky v celé šířce údolních niv přetvářela zemský povrch. Hledání vhodné koncepce ochrany před povodněmi vyžaduje vyjádřit účinek variantně navrhovaných opatření a srovnat, do jaké míry se mohou jednotlivé alternativní návrhy nebo jejich kombinace podílet na naplnění cílů ochrany, přičemž do hodnocení vchází i řada dalších hledisek (ekonomická, sociální, environmentální). Diskuse o koncepci protipovodňových opatření u konkrétního sídla tedy vždy začíná otázkou, jaká míra ochrany je přiměřená. Z hlediska koncepce širšího území to znamená definovat určitý standard ochrany a o jeho naplnění pak programově usilovat. Povodí Odry, státní podnik zpracoval v souladu s postupy plánování v oblasti vod podklady stanovující doporučenou míru ochrany pro sídla a území, které byly vyhodnoceny jako odpovídající i řadou provedených expertiz. Tyto podklady byly následně včleněny do koncepčních dokumentů Moravskoslezského kraje i dokumentů plánování v oblasti vod a takto stanovená míra ochrany je při přípravě jednotlivých opatření považována za cílový stav. Plán hlavních povodí České republiky stanovil povodí horní Opavy jako prioritní oblast pro řešení ochrany před povodněmi, návrh opatření na horní Opavě byl zapracován do Plánu oblasti povodí Odry a jeho aktualizace, tj. Plánu dílčího povodí Horní Odry. 
Současný stav ochrany před povodněmi znázorňuje obrázek. Zatímco podél Opavice i v dalších částech povodí horní Opavy bylo lokálními úpravami po povodni 1997 postupně dosaženo standardní míry ochrany v souladu s koncepcí Moravskoslezského kraje, leží podél řeky Opavy řada sídel, jejichž míra ochrany před povodněmi je hodnocena jako nedostatečná. Mezi obce, které jsou nejvíce ovlivněny rozhodnutím o koncepci ochrany před povodněmi, náleží Nové Heřminovy, Zátor, Brantice, Krnov se svými místními částmi nad i pod soutokem řeky Opavy s Opavicí, dále obce Brumovice s místní části Skrochovice – Pustý Mlýn, Holasovice, místní části Opavy Držkovice, Vávrovice, Malé Hoštice a město Opava (v mapě označeny červenou barvou). Poměrně dlouhou dobu byly proti sobě kladeny koncepce technických a přírodě blízkých protipovodňových opatření. Všechny zvažované alternativy vždy představovaly značný zásah do soukromého vlastnictví i významný zásah do životního prostředí, což jsou aspekty, které jsou v ČR vnímány velmi citlivě. Podkladové práce postupně vedly k přesvědčení, že ochranu sídel nelze založit na dalších úpravách zrychlujících odtok vody z území a že míru ochrany před povodněmi požadovanou koncepčními dokumenty lze dosáhnout pouze vytvořením významné retence v povodí. Začal převládat názor, že východiskem může být pouze komplexní soubor opatření zahrnující jak preventivní protipovodňová opatření, tak opatření ke zlepšení vodního režimu v krajině, revitalizace i opatření na omezení vodní eroze. |
||||||||
