OHO – přírodě blízká opatření

			EN	D	PL

O prezentaci

VÝBĚR KONCEPCE OCHRANY

Po povodni v roce 1997 se v odborné i laické veřejnosti otevřela diskuze o možnostech zvýšení úrovně ochrany před povodněmi v povodí horní Opavy. Soubor desítek studií k řešené problematice zpracovaných v letech 1997 – 2006 sumarizuje souborná rešeršní studie (vydalo MZe v roce 2006), studie shrnuje a komentuje cca 35 námětů, dílčích studií a dalších podkladů. Výsledky studijních prací vedly k přesvědčení, že v podmínkách horní Opavy lze cílů ochrany před povodněmi požadovaných koncepčními dokumenty dosáhnout pouze s využitím významné retence v povodí a že morfologie území vylučuje nahradit prostor zvažované nádrže Nové Heřminovy jinými akumulacemi.

Zúžené místo v údolí Opavy mezi obcemi Nové Heřminovy a Zátor bylo vytipováno jako vhodný přehradní profil již počátkem minulého století. První koncept vodního díla Nové Heřminovy (VDNH) vznikl v roce 1923. Od té doby byla prověřována řada variant velikosti nádrže, největší zvažovaný objem byl až cca 130 mil. m³.

V šedesátých letech minulého století byl prováděn geologický průzkum pro hráz vysokou téměř 50 m. Lokalita byla zanesena do Směrného vodohospodářského plánu, v té době byla mj. zvažována varianta víceúčelové nádrže s objemem cca 100 mil. m³, hlavním účelem měla být akumulace vody pro úpravu na vodu pitnou. V území byla vyhlášena stavební uzávěra, ale příprava stavby byla odkládána. Stavební uzávěrou a hájením území nádrže byl značně omezen rozvoj obce Nové Heřminovy. Pro zásobování vodou dal stát přednost systému využívající vodárenské nádrže Kružberk na řece Moravici v kombinaci s beskydskými nádržemi, posléze doplněného nádrží Slezská Harta.

Těsně po povodni v roce 1997 byla jednou z navrhovaných možností i výstavba přehradní nádrže, tentokrát již s převládajícím účelem ochranným. (tzv. velká nádrž Nové Heřminovy s celkovým objemem cca 36 mil. m³). Nádrž měla schopnost transformovat stoletou povodeň s kulminačním průtokem velikosti Q100 na 60 m³/s. Přestože hlavní účel nádrže byl ochranný, měla být schopna zajišťovat i další vodohospodářské funkce (zejména garantovat minimální průtoky v řece Opavě). Nevýhodou nádrže této velikosti bylo rozsáhlé dotčení obce Nové Heřminovy, která by musela být přestěhována mimo zátopu.

V témže roce zpracovaná Úvodní vodohospodářská studie vodního díla Nové Heřminovy podrobně popsala možnosti využití potenciálu přehradního profilu z pohledu retenční funkce a transformace povodní, zásobní funkce a nadlepšování minimálních průtoků a také z pohledu doplňkového využití vodní energie.

V roce 2007 byly paralelně zpracovány dvě studie (pro MZe a pro MŽP), obě měly za cíl navrhnout soubor takových opatření, který by zajistil potřebnou míru ochrany a byl v porovnání s velkou nádrží obecně přijatelnější pro spektrum zainteresovaných a dotčených - místní obyvatelé, orgány samosprávy, orgány a organizace ochrany přírody. Díky vzájemné spolupráci řešitelů i objednatelů obou studií bylo dosaženo dohody o využití jednotné metodiky pro hodnocení účinnosti opatření zvažovaných ve studiích. Pomocí srážkoodtokového modelu HYDROG byla posuzována řada dílčích podvariant. Byly prověřovány efekty nádrže Nové Heřminovy v malé i větší variantě, dále efekty tzv. klíčových prvků (retenční nádrže na páteřním toku Opavě a na významných přítocích), souboru malých vodních nádrží (MVN) a opatření v ploše povodí společně s revitalizacemi řeky Opavy a některých jejich přítoků. Zmíněná opatření byla vzájemně kombinována a bylo hledáno vhodné řešení s požadavkem na maximální účinnost, ekonomickou efektivitu, průchodnost při majetkoprávních jednáních i na minimalizaci zásahů do životního prostředí. Podstatným závěrem obou studií bylo zjištění, že samotnými opatřeními v krajině a souborem MVN není možné dosáhnout zásadního zvýšení úrovně ochrany před povodněmi z regionálních srážek vyvolávajících průtokové odezvy s četností opakování 10 let a více, tedy u povodní, u nichž dochází k největším škodám. Bylo ověřeno, že pro povodně s kulminačními průtoky odpovídajícími cca Q100 zajistí uvedená „drobná“ opatření snížení kulminací o cca 2 – 10 % v závislosti na rozložení srážek. Obdobných výsledků bylo dosaženo i při posuzování variant uvažujících vybudování souboru menších retenčních nádrží, které by případnou výstavbou minimálně ovlivňovaly existující zástavbu (tzv. klíčové prvky: Opava – Karlovice, Opava – Brantice, Krasovka – Radim, Opava pod Krnovem, Čižina – Pocheň II, Hořina, Hájnický potok).

Výsledkem prací byla koncepce tzv. menší nádrže Nové Heřminovy v kombinaci s dalšími opatřeními (nádržemi, zvýšením kapacity toků v intravilánech apod.) využívající výsledky studie přírodě blízkých opatření. Koncepce upřednostňovala zachování rozhodující části zástavby obce Nové Heřminovy, ovšem omezený efekt nádrže s limitovaným objemem bylo nutné doplnit o další opatření na ochranu sídel spočívající ve významném zvýšení kapacity toků. Bylo prokázáno, že pro zvýšení ochrany před povodněmi sídel v povodí horní Opavy na požadovanou úroveň nelze nalézt řešení, které by se dokázalo vyhnout obytné a další zástavbě a významnému zásahu do vlastnických práv. Současně bude takové řešení vždy opatřením nákladným s výrazným zásahem do životního prostředí.

Na základě společného podkladu MZe a MŽP hodnotila možnosti dalšího postupu vláda ČR a zvažovala alternativy

1) Nulová varianta,
2) Velká nádrž Nové Heřminovy,
3) Menší nádrž Nové Heřminovy v kombinaci s dalšími opatřeními.

Ve všech variantách by došlo k realizaci souboru přírodě blízkých opatření na podkladu studie zpracované pro MŽP. Předkládaná nulová varianta nepředstavovala rezignaci na jakákoliv další opatření. Znamenala uvědomělé přijetí míry povodňových rizik vycházející z existující situace a v souvislosti s tím by došlo k nadstandardnímu vybavení složek integrovaného záchranného systému pro zabezpečovací, záchranné a evakuační práce. Nebylo by však realizováno žádné z opatření, které by rozhodujícím způsobem povodňová rizika snížilo. Za nejvýznamnější nevýhodu varianty velké nádrže bylo považováno rozsáhlé dotčení obce Nové Heřminovy, která by musela být přestěhována mimo zátopu. Naopak varianta menší nádrže zachovávala rozhodující část obce a vytvářela podmínky pro její další rozvoj, avšak byla ekonomicky méně výhodná.

Dne 21. dubna 2008 přijala vláda ČR Usnesení vlády č. 444 „ke konečné variantě opatření na snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy s využitím přírodě blízkých povodňových opatření“. Tímto usnesením vláda schválila realizaci opatření prostřednictvím varianty menší nádrže Nové Heřminovy v kombinaci s dalšími opatřeními a státní podnik Povodí Odry ustanovila investorem tohoto záměru, včetně provedení majetkového vypořádání. Usnesením bylo uloženo zpracovat do 31. prosince 2009 investiční záměr schválené varianty ochrany před povodněmi a následně vládě ČR předložit návrh zabezpečení finančních prostředků na dokončení přípravy a realizaci schválených opatření. Současně bylo ministru dopravy ČR uloženo do 31. prosince 2009 v návaznosti na schválenou variantu ochrany před povodněmi zajistit projektovou přípravu přeložky silnice I. třídy Krnov – Bruntál v oblasti obce Nové Heřminovy.

Tímto rozhodnutím byla vybrána funkční varianta, přičemž vláda ČR před čistě ekonomickými hledisky preferovala možnost zachování rozhodující části obce Nové Heřminovy a její další rozvoj.

Soubor opatření na snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy s využitím přírodě blízkých povodňových opatření ve variantě schválené vládou ČR je dále označován jako Opatření na horní Opavě (OHO).