1. 	Opatření na horní Opavě - přírodě blízká opatření

2. +	Charakteristika území a ochrana před povodněmi

   1. Povodí Odry, Opavy a území povodí horní Opavy
   2. Historie povodní a povodňové ochrany v území
   3. Povodně 1996, 1997, hledání koncepce ochrany
   4. Informace o současném povodňovém riziku
   5. Výběr koncepce ochrany

3. +	Soubor opatření na ochranu před povodněmi na horní Opavě

   1. Funkce souboru opatření
   2. Zpracování investičního záměru
   3. Charakteristika opatření po celcích dle Investičního záměru
   4. Hlavní správní a rozhodovací kroky (usnesení vlády, EIA)

4. +	Přírodě blízká opatření v rámci souboru opatření na horní Opavě

   1. Vývoj koryta rozrameněné řeky Opavy nad obcí Nové Heřminovy
   2. Revitalizační opatření v zátopě nádrže Nové Heřminovy
   3. Začlenění nádrže Nové Heřminovy v území
   4. Migrační zařízení – obtok zátopy nádrže Nové Heřminovy
   5. Splaveninový režim v řece Opavě a jeho ovlivnění nádrží Nové Heřminovy
   6. Revitalizace a úpravy toků v úseku pod nádrží Nové Heřminovy, v obcích Zátor, Brantice, Kostelec - Krnov
   7. Revitalizační úpravy v úsecích mimo sídla
   8. Úpravy na území města Krnova, pod Krnovem a vlivy na území Polska
   9. Suché nádrže a jejich začlenění do krajiny, opatření v ploše povodí
   10. Zprůchodnění řeky Opavy v úseku v Kunově po Krnov

5. 	Shrnutí

ÚPRAVY NA ÚZEMÍ MĚSTA KRNOVA, POD KRNOVEM A VLIVY NA ÚZEMÍ POLSKA

Po průchodu městskou částí Kostelec řeka Opava protéká Krnovem, kde se do ní ve spodní části města vlévá zleva řeka Opavice. Velká rychlost nástupu povodní z regionálních dešťů a zejména z dešťů přívalových (a z toho plynoucí velmi krátký čas na jakékoli činnosti) způsobuje, že ochranu města Krnova není možné založit na koncepci, která by vyžadovala větší rozsah operativních opatření. Proto zde například nejsou využitelné mobilní protipovodňové zábrany a nebyly tedy ani navrhovány.

Soubor opatření na území města Krnova lze členit na

• opatření na řece Opavě v průchodu městem včetně přemostění, komunikací, související infrastruktury a začlenění do prostředí města
• opatření pro omezení negativních vlivů vnitřních vod
• koordinaci protipovodňových opatření s plánovanou přeložkou silnice I/57
• opatření v oblasti soutoku Opavy s Opavicí a dále pod městem Krnovem včetně řešení vlivů na území Polska

V průchodu městem Krnovem má z hlediska celkové koncepce jednoznačnou prioritu povodňová ochrana. Podstatou návrhu je výstavba nových ochranných hrází nebo jejich zvyšování v místech, kde jsou pro ně prostorové podmínky vzhledem k okolní zástavbě. Železobetonové protipovodňové zdi vedené v linii stávajících břehových hran Opavy jsou navrhovány tam, kde není možné umístit zemní hráze. V některých úsecích se zvyšují existující nábřežní zdi. Návrhovým průtokem až po soutok s Opavicí je 150 m³/s, bezpečnostní rezerva nad návrhovým průtokem je 0,80 m. Využití ohrázování a protipovodňových zdí vyvolává nutnost podrobně řešit problematiku vod, které by se za ochrannými prvky ze strany od zástavby mohly shromažďovat za deště a povodní (tzv. vnitřní vody). Jedním z významných prvků, které mají dostat pod kontrolu množství vnitřních vod, je suchá ochranná nádrž v lokalitě nad ulicí Fügnerova. Zvolené řešení říční úpravy přes město Krnov v kombinaci s tlumícím efektem údolní nádrže Nové Heřminovy na velké vody zajišťuje zásadní předpoklad pro řešení vnitřních městských dešťových vod. Dalším důležitým prvkem souboru opatření je návrh na přebudování nevyhovujících mostů ve městě tak, aby jejich spodní hrany měly normové převýšení požadované příslušnými technickými předpisy.

Úpravy technické povahy se začleňují do architektury města. Nadzemní části povrchů železobetonových zídek jsou na návodní straně obloženy kamenným obkladem, na vzdušné straně jsou z pohledového betonu a na jejich koruně jsou osazeny prefabrikované římsy. Na vzdušné straně ve více architektonicky exponovaných úsecích budou navrženy výsadby popínavých rostlin, případně drobné prvky parkové architektury. V průchodu intravilánem se využívají další v úvahu připadající možnosti, jak zapojit poříční zónu k plnění i jiných funkcí, než je protipovodňová ochrana, a to i s vazbou na širší prostor. Vytvářejí se předpoklady pro napojení sítě přístupových cest a cyklistických tras, vznikají další přístupy k vodě a pod.

Například v prostoru domů s pečovatelskou službou je koruna hráze šířky 3.0 m zpevněna pro účely vedení cyklotrasy po levém břehu toku. Vzdušný svah hráze bude proveden v proměnlivém sklonu tak, aby se zde vytvořily klidové přírodní zálivy se zelení, které přitom budou respektovat dnešní zástavbu. Rozšířené úseky koruny hráze na vzdušnou stranu umožní umístit linii laviček lemující na straně parku chodník s cyklotrasou. Propojení chodníků do vnitřního prostoru areálu domu s pečovatelskou službou je navrženo pěti sjezdovými rampami navazujícími na doplňkové prvky parkového areálu (chodníkové okruhy vybavené obvodovou linií laviček s výsadbou stromů, pískoviště a pod.). Vzdušná strana hráze je rozšířena mimo konstrukční těleso hráze a doplněna návrhovými plochami výsadby dřevin a keřů.

Další úsek umožňující rozsáhlejší propojení poříční zóny s městským prostředím se nachází nad jezem v km 70.860 a oblasti městského parku. Pro zlepšení průběhu hladiny při povodňových průtocích a zamezení častého zanášení jezové zdrže je navržena přestavba pevného jezu na jez vakový, který bude doplněn rybím přechodem a vodáckou propustí. Názory města Krnova jako partnera při projednávání koncepce PPO a jejich vazeb na území se ohledně území městského parku postupně vyvíjely, využitím tohoto prostoru se zabývalo více dokumentací (Čermák 2005, Šindlar 2007, Pöyry 2009, Fontes 2010). Aktuální verze projednaná investorem PPO (Povodí Odry, státní podnik) s městem Krnovem a zapracovaná i do projektové dokumentace předpokládá zrušení původní ochranné levobřežní hráze, odsazení linie hráze od toku, provedení terénní úpravy a vytvoření podmínek pro napojení sítě cest a cyklostezek i celkovou revitalizaci území městského parku s využitím vodních prvků a parkových úprav.

V prostoru zaústění řeky Opavice do Opavy a níže po toku bylo nutné koordinovat záměr přeložky silnice I/57 a protipovodňová opatření. Řeka Opava zde již opouští městskou zástavbu, do přírodního koryta řeky vyvíjejícího se většinou uspokojivým způsobem není žádoucí zasahovat a ponechává se proto bez úprav. Ochranná linie je odsazená od vodního toku a funkci pravobřežní ochranné hráze přebírá násyp silničního tělesa.

Řeka Opava v úseku pod Krnovem tvoří státní hranice České republiky a Polska. Pomocí podrobné výpočetní analýzy na 2D hydrodynamických modelech byl posouzen vliv opatření navržených v úseku řeky Opavy pod Krnovem (silniční obchvat města I/57 a ochranné hráze) na úrovně hladiny a proudové pole během povodní v zájmové oblasti. Byly vyhodnoceny mapy hloubek a rychlostí pro současný stav i návrhový stav (tj. za předpokladu realizace souboru OHO) a sestaveny rozdílové mapy dokládající změny hloubek vody i změny svislicových rychlostí.

Lze konstatovat, že souhrnným vlivem opatření navrhovaných na území České republiky v povodí horní Opavy a při doplnění kompenzačních opatření na území Polské republiky dojde na území obou států k omezení rozlivů v době povodní a ke zvýšení míry ochrany před povodněmi. Byla použita zásada, že na české i polské straně státních hranic musí být zajištěna shodná míra bezpečnosti a ta byla sjednocena na obou stranách státních hranic na úroveň standardu ČR, který je bezpečnější.

Česká republika přijala prostřednictvím vládního zmocněnce pro spolupráci v oblasti vodního hospodářství na hraničních vodách závazek financovat opatření na polském území směřující ke sjednocení míry ochrany na obou stranách státních hranic na návrhovém průtoku pro polské a české hráze 270 m³/s a na převýšení korun českých a polských hrází nad návrhovou hladinou o 0,8 m.